Složitá politika

Myslím si, že pokud se zajímáte o politiku, tak asi musíte mít k politice nějaký vztah. Abych se vám přiznal, já se taky o politiku zajímám, ale ne tak z toho důvodu, že jí úplně takzvaně žeru. Myslím si, že politika opravdu sebou nese nějaká pozitiva a také plusy a mínusy. Já sama jsem vždycky byla překvapená, když jsem třeba seděla někde v čekárně, že se tam někteří lidé bavili o politice. Nikdy to ale nebylo vůbec stručné či slušné. Opravdu se mi nelíbí, že musí nějaký člověk pomlouvat někoho, koho osobně nezná. Hlavně si ale nemyslete prosím, že já kryji nebo chválím nějakého politika nebo politickou stranu.

Tohle vůbec ne. Já taky si občas zanadávám, ale potom si v duchu uvědomím, že vlastně nemám právo někoho soudit, když někoho neznám úplně osobně. On vlastně ten člověk, který může mít opravdu katastrofální a špatné politické názory, tak v osobním soukromém životě může být naprosto pohodový parťák a člen rodiny. Takže jsem si řekla, že raději nebudu nikoho tak moc hodnotit, protože ho neznám osobně. Protože znám třeba například kamaráda, který je takhle v rodinném a přátelském kruhu opravdu perfektní člověk a samý vtipálek a je velice příjemný, že je s každým ihned velký kamarád.

Jenomže když je v práci, kde on pracuje jako zástupce firmy, tak je tam opravdu hodně přísný a skoro se ani neusměje. Takže jsem si jistá, že všechno tohle je politika, protože člověk musí mít na sobě nějakou tak zvanou ochrannou masku, aby taky budil nějaký respekt a mít dobrý dojem ve společnosti. Takže vím, že politika není jenom o tom, že se tam každý hádá, ale že každý chce mít svou pravdu, ať to stojí, co to stojí. Já jsem se už hodně poučila o tom, že člověk se nemá opravdu soudit podle obalu, ale že taky někdy trvá opravdu dlouho, než člověka lépe poznáte. Není to jen chvilka, alel třeba taky zjistíte, že z nějakého neznaboha může být i pohodový člověk.